Habr obecný

Carpinus betulus

původ/ rozšíření:

Strom patří do čeledi břízovitých. Teplomilný habr je původní druh dřeviny a vyskytuje se v přírodě blízkých, na živiny bohatých smíšených listnatých lesích Lužické pahorkatiny. Je charakteristickým druhem habrových olšin.

 

vzhled:

Charakteristickým znakem starších habrů obecných je jejich hladká tmavošedá kůra se světlou vertikální síťovou strukturou. V květnu můžeme na dřevinách čeledi břízovitých pozorovat typické jehnědy. V případě těchto, až 7cm dlouhých jehněd se jedná o samčí květy stromu. Stejně jako u břízy můžeme samičí květy pozorovat na špičce čerstvých výhonků listů. Od září můžeme na stromu vidět plody - oříšky ukryté v trojlaločnatém listenovém obalu. Plody mohou být přenášeny větrem na krátké vzdálenosti, tak se habr obecný dostává na nová stanoviště. Listy, které jsou 10cm dlouhé, jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité. Habr obecný dorůstá výšky 25m a dosahuje stáří až 150 let. 

 

využití:

Hospodářské využití habru obecného je minimální. Dřevo se může využívat pro výrobu parket, může být využíváno i pro výrobu klavírů. V minulosti bylo habrové dřevo používáno pro výrobu zemědělských přístrojů nebo tkalcovských stavů. Habrové dřevo je také vynikajícím palivovým dřevem. Habr obecný byl dříve jako zdroj palivového dřeva pěstován v lesích Horní Lužice. Habr se velmi dobře regeneruje bočními výhonky, což byla jeho výhoda ve srovnání s ostatními druhy dřevin, např. bukem lesním, který po ořezu výrazně pomaleji regeneruje. Hmota z pravidelného průřezu habru byla dříve využívána i jako krmivo pro dobytek. Další význam má habr obecný při tvorbě zahrad a úpravy krajiny. Výborná schopnost obnovy a husté zalistění jsou důvodem pro výsadbu habru obecného v živých plotech. 

 

zajímavost:

Za svá jména vděčí habru Straßgräbchen (hrab = „Hainbuche“) u Bernsdorfu nebo také Gräfenhain u  Königsbrücku. Výsadbou habru obecného byla dříve vyznačena pole nebo pastviny.

 

Standort