Jilm vaz

Ulmus laevis

Standort

původ/ rozšíření:
Jilm vaz je u nás původní dřevinou. Vyskytuje se ve smíšených, listnatých lesích v nížinách, zřídka výše než 600m nad mořem, často i v lužních lesích v povodí větších řek, na vlhké a mokré, občas přeplavované, hluboké, živné a zásadité, hlinité půdě.

 

vzhled:
Jedním z nejvýraznějších znaků jilmů jsou jejich 7-12 cm dlouhé a přibližně 6-9 cm široké asymetrické listy, které jsou široce eliptické až oválné, na vrcholu krátce zašpičatělé. Spodní strana listu je šedozelená, ochlupená. Malé květy ve svazečcích se objevují od března do dubna. Plody jsou 10-12mm velké a vyvíjí se již v květnu. Ve srovnání s ostatními členy čeledi jilmovitých (jilm horský, jilm habrolistý) jsou ploché, až 3,5cm velké plody stříbřitě obrvené. Dalším zřejmým znakem jilmu vazu jsou jeho tabulovité kořeny. V případě původních druhů stromů jsou takové kořeny výjimkou, známou spíše z oblasti tropů. Stromy mají díky nim vyšší stabilitu. Jilm vaz dorůstá výšky až 35m a dožívá se věku kolem 250 let.

 

využití:
Jilmové dřevo je tuhé, odolné proti nárazu a tlaku a dobře se zpracovává. Cenné dřevo bylo využíváno ve výrobě dýh, dlouhých oblouků, obručí, skruží, kol nebo i loukotí. Vzhledem k tomu, že jsou ulmy poměrně vzácnými stromy, nejsou v současnosti hospodářsky využívané.

 

zajímavost:
Odumírání jilmů, především jilmu horského, jilm habrolistého, vedlo k výraznému poklesu jejich počtu. Jilm vaz nebývá grafiózou jilmů, která je důvodem jejich odumírání, tak často napadán. Nemoc je způsobena houbou, která je přenášena broukem bělokazem jilmovým, který osídluje kůru stromů, kterou navrtává. Při provrtání do stromu přenáší houbu dovnitř stromu. Napadené stromy poznáme podle náhlého uvadání koruny. Listy mění barvu a usychají. Zůstávají ale viset na větvích i v zimě, což je jednoznačný signál nemoci. V závislosti na věku napadeného stromu může nemoc trvat měsíce, ale i roky. Zpravidla končí odumřením stromu. Jedinou možností prevence je likvidace bělokazu jilmového. K jeho přirozeným nepřátelům patří chalcidky a zákeřnice, které jsou vábeny chemickými látkami v jilmech, napadených bělokazem. Další možností je použití bakterií, které produkují látky, chránící strom před houbami nebo vyšlechtění odolnějších druhů jilmů.